POŘADÍ POČETNÍCH OPERACÍ - CELÁ ČÍSLA

Tři obtížnosti příkladů v oboru celých čísel, kdy výsledek jednoho je počátečním číslem druhého příkladu. Takto žáci rychle zjistí, zda se dopočítali správného výsledku (najdou/nenajdou) další příklad s tímto číslem.

Obsah

• celkem 70 příkladů, které na sebe jako had navazují.
• 1. obtížnost: 14 + 14 příkladů, příklady typu: (−3-9)−3⋅2
• 2. obtížnost: 15 + 14 příkladů, příklady typu:[-12−(3⋅2)]-(5+1)⋅(-3)
• 3. obtížnost: 13 příkladů, příklady typu: 6−{−(−5+2):(3 − 6)+[4+(−2)] ⋅2}

Způsob práce

• Doporučuji žákům předem říci, kterým příkladem mají začít - snadněji se pak učiteli hledá chyba, protože jako učitel vím, jak na sebe příklady navazují.
• Principem je, že po spočítání jednoho příkladu je jeho výsledek začátkem druhého. Např. vyjde-li mi u 10 - 5 : 5 + 2 = 11; vím, že následující příklad musí začínat číslem 11, tedy pokračuji úlohou na začátku s číslem 11, tedy: (11 - 2) : 3 + 5 = ... atd.
• Žáci pracují samostatně, dle vlastního tempa a mají okamžitou kontrolu. Pokud nenajdou navazující příklad = někde udělali chybu. Někdo spočítá vše, někdo jen polovinu.
• Cvičení končí zacyklením příkladů, když žák začne opětovně procházet ve stejném pořadí zadané úlohy.
• Zadání v jednom sloupci může svádět žáky k řešení postupně shora dolů, čímž se vytrácí smysl automatické kontroly navazujících úloh. Proto doporučuji zadání rozkopírovat a nechat žáky, aby úlohy řešili do sešitu.
• Při vyšších úrovních obtížnosti, kde se objevují složitější výpočty, je počítání do sešitu obzvlášť důležité, žáci mají více prostoru pro přehledné zápisy a mohou každou úlohu řešit přehledněji, ideálně tak, že za každým „rovná se“ začnou nový řádek.